! Jména na blogu jsou zaměněna za přezdívky, kterými si ve skutečnosti neříkáme.

První, druhá a ty ostatní návštěvy gay barů - III. část

12. června 2013 v 23:37 | Hikaru |  Kapitoly př.Fr.

Ještě jsem se ani nevzpamatoval ze své první návštěvy gay baru a už jsem si to tam štrádoval znovu. Kamarád mi vyprávěl, že ví o jednom klubu, kde se scházejí lidé jiného formátu. Lidé, co mají úroveň, nehází ručkou, většinou vysokoškoláci. A já mu uvěřil.

Společně ještě s dalším kamarádem jsme přišli před vchod, kde jsem se zastavil. Před vchodem totiž stálo dost kluků a pánů, co nějak neodpovídali mé představě o lidech s úrovní neházících ručkou, vysokoškoláků. Vymlouval jsem se, že bychom zrovna tak mohli jít přece do jakéhokoliv jiného klubu, který není nikterak orientačně zaměřený, ale kluci trvali na svém, že nemám být tak upjatý a předpojatý. A tak jsem s nimi vešel, protože upjatě a předpojatě jsem působit nechtěl.
Nicméně uvnitř jsem zjistil, že asi upjatý a předpojatý budu, protože se mi tam nikterakt nelíbilo. Všichni mluvili příliš nahlas, každý s každým flirtoval, u barového pultu si vzájemně tři muži osahávali svá intimní místa... Cítil jsem se nepříjemně. Ještě víc, když se oba mí spolusedící přátelé zvedli, aby se pobavili s kamarádem, kterého zahlédli na druhém konci místnosti. Ale stále lepší, než kdyby ho přivedli k našemu stolu.
Snažil jsem se soustředit jen na svou kávu, díval se velikým oknem ven, počítal projíždějící modrá auta, a najednou si ke mně přisedl cizí statný pán okolo čtyřicítky.
"Já jsem Vašek," představil se rovnou si sedaje. "Neboj se! Já tě neukousnu... Leda, že bys chtěl," prohlížel si mě a já ho vykuleně pozoroval, jak si skousává svůj spodní ret.
Rozhlédl jsem se, jestli uvidím své kamarády, a když jsem zjistil, že jsou stále na dosah, omluvil jsem se, že se už odcházím a půjdu na kamarády čekat raději ven na vzduch. Šel se mnou. To mě nenapadlo. V duchu jsem se proklínal za tak nepromyšlenou výmluvu a vstával od stolu. Galantně na mě čekal a mlčel. Vzhledově se mi pán líbil, ale byl jsem si v tu chvíli jistý, že s lidmi, co chodí do takových podniků, se stýkat nechci.
"Ty jsi tu poprvý, viď?" odtušil před vchodem.
Jen jsem přikývl.
"Už sem nechoď. Jsi dost mladej, kolik ti je? Třináct?"
"Bude mi osmnáct..."
Jen se nedůvěřivě zasmál, na chvíli někam odběhl a já šťasten věřil, že jsem ho svým vysokým věkem odradil. Ale brzy se vrátil a vypadal ztrápeně. Než se ale svěřil s tím, že by si ode mě z mobilu potřeboval napsat jednu zprávu, protože jemu se mobil právě vybil, všiml si, že se klepu a nabídl mi svou bundu. Ač jsem odmítl, stejně mi ji přehodil přes ramena. V tu chvíli by bylo krajně nevychované mu svůj mobil nezapůjčit, tak jsem mu ho podal. Krajně nevychované ale nakonec bylo, když mě odváděl zpět do baru, abych se zahřál, a když jsem prošel vchodem dovnitř, začal kamsi utíkat.
Zmateně jsem na něj hleděl, jak běží po chodníku pryč, a styděl jsem se jakkoliv zareagovat. Navíc jsem byl tou akcí překvapený, o to víc, že jsem na ramenou měl stále jeho koženou motorkářskou bundu, která měla jistě větší hodnotu než můj stařičký mobil s dvoubarevným displayem, který se dal využít jen k volání a zprávám. Jen škoda, že byla tak veliká...

"Co to máš za bundu?"
"Tu mám novou."
"Cože? Ty sis tu koupil bundu?"
"Ne, jeden pán mi ukradl mobil. Ale dal mi za to tuhle bundu."
"Cože..?"

Musím uznat, že mé recenze podniků asi nemohou být nikdy považovány za zcela objektivní, protože se mi celý život dějí věci, které ostatním připadají neuvěřitelné. Nějakým způsobem k sobě přitahuji zvláštní lidi a události. Ale složení společnosti v klubech zůstává, jen můžete mít štěstí, že se před vámi neprojeví tolik negativně jako přede mnou.

Naproti tomu všemu, co jsem vám vyprávěl, mě příjemně překvapil klub Alcatraz. Téma je tu velmi úzce specifikováno a zabloudil jsem do něj zcela omylem. Znovu ztracen v noční Praze při další příležitosti ujetého posledního vlaku na sever jsem narazil na otevřený podnik střídmého vzezření. Sice s mřížemi na oknech i dveřích, ale s nápisem "Alcatraz - Pivnice" nad nimi. A tak jsem vešel, že se ohřeji a vypiji jeden dva čaje.
Podnik byl uvnitř dost tichý, všichni návštěvníci byli staršího věku a drsnějšího vzezření. Šokovaně se na mě ohlíželi a nemohli ze mě spustit oči. Já, vůbec netušíc, že se nacházím v gay podniku, jsem vzal první volné místo a u příchozí obsluhy si objednal. Každý se na mě otáčel, ale to se dělo - a ještě děje - i v každém obyčejném podniku, kde podávají alkoholické nápoje, protože vypadám stále příliš dětsky. Natožpak tehdy. Ale když si ke mně přisedli tři z pánů od vedlejšího stolu, všichni byli moc milí, nikdo neměl jedinou narážku, nikdo nevyřkl jediný dvojsmysl, ... a jestli ano, tak jsem ho nepochopil. Všichni ke mně mluvili jako otec k synu, bylo to příjemné.
Podnikem jsem byl tolik nadšen, že jsem byl rozhodnut se do něj při některé z dalších návštěv Prahy znovu vypravit. Jakmile jsem však slovo "Alcatraz" vyslovil před svými přáteli, vybuchli v smích a dodnes si mě dobírají, že jsem měl neuvěřitelné štěstí, že jsem vešel, zrovna když neprobíhala žádná akce, protože v opačném případě bych se nejspíš už nikdy nevrátil... Ukázali mi web Alcatrazu a já pochopil.

Později jsem si našel o několik let staršího přítele, se kterým dodnes žiji ve společné domácnosti. Oba nemáme rádi dnešní homotřpytka-propagandy ani kluby, ale jeden náš společný kamarád před nedávnem začal v jednom ze zaměřených klubů pracovat jako barman. Lákal nás, abychom přišli, ale vždy nám řekne takový čas, kdy uvnitř neprobíhá akce (časté jsou třeba "Svlékni se do naha a neplať vstupné" - vážně, nebo "Koloušci za polovic"). Dvakrát či třikrát jsme za ním tedy došli, posadili se k němu na bar a nechali si vyprávět pracovní historky...

Je mi líto, že musí pracovat na místě, kde po práci musí jít do temné místnosti plné židlí, kde na zdi je veliká obrazovka s běžícím pornografickým filmem, a v této místnosti, už rozsvícené, vše drhnout savem. Ale věta jednoho návštěvníka: "Jo a hele promiň, vzadu je trošku načuráno, já to nestíhal polykat," už mě rozesmála.

Nemám nic proti žádným sexuálním praktikám, nemám nic proti nevěrným, promiskuitním ani žádným jiným lidem, co se sexuální stránky týče. Ale neměly by být takové podniky, kde se tohle děje, trochu privátnější? Do swingers klubu také nevstoupíte jen tak z ulice. Nebo jsem možná jen málo informovaný.

Doufám, že jednou tento popis někomu pomůže předejít zklamání. A také doufám, že jednou tyto kluby vymizí a nahradí je třeba vegetariánskými sushi bary...
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Augustýna sedmnáctá Augustýna sedmnáctá | Web | 13. června 2013 v 6:00 | Reagovat

Konec dobrý, všechno dobré. :))
Taky se mi dějí zvláštní věci, i když asi ne v takovém rozsahu jako tobě. :)

2 Tsuky Tsuky | 13. června 2013 v 18:20 | Reagovat

K tomu poslednému odstavcu...dúfam, že nevymiznú do mojch 18 :D som síce baba, ale vždy ma to lákalo :D

3 Ravicu Ravicu | E-mail | Web | 14. června 2013 v 21:05 | Reagovat

Tu bundu mi dal ten pán, co mi ukradl mobil :D Člověče, já mám problém se seznámit jako "heteračka" ale tohle bych fkt nechtěla, to je silný kafe, k nějaké nápravě by rozhodně mělo dojít ;)

4 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 16. června 2013 v 19:33 | Reagovat

Tak to nakonec dopadlo dobře:-)To je fajn:-)Špatná zkušenost, taky zkušenost.Ale četlo se mi to  moc dobře:-)

5 Tai Todd Tai Todd | Web | 27. června 2013 v 12:05 | Reagovat

Já to nestihl polykat... jo proč ne :D Já teda chodím občas s kamarády do gay barů v Olomouci, jako na potvoru mám strašnou spoustu gay kamarádů a většina rozhoduje, takže mě tam vždy zatáhnou. Nevadí mi tam chodit, ale občas mi to prostředí taky nesedí, i když spíš ty lidi. Nejvíc mě štve tam chodit na záchod, posledně jsem musela na pány, protože na dámách si to dvě lesby rozdávaly tak dloho a oddaně, že bych tam nejspíš načůrala aj já a, jak bych to zdůvodnila, to netuším.

6 Smoke. Smoke. | Web | 27. června 2013 v 19:20 | Reagovat

Vegetariánský sushi bary by byly fajn. A bunda za mobil - no neber to.

7 shariony shariony | E-mail | Web | 29. června 2013 v 18:03 | Reagovat

Praha je v noci vlastně úplně jiná..

8 Niki Niki | E-mail | Web | 30. června 2013 v 19:58 | Reagovat

Zajímavý blog :) opravdu

9 Iharo S. K. (Duo Kokoro) Iharo S. K. (Duo Kokoro) | E-mail | Web | 8. září 2013 v 19:13 | Reagovat

Jo, Sushi bych brala, ale ne vegetariánské. Co se homosexuality a těhle barů týče, plně souhlasím. Mluvíš mi tak nějak z duše. Já osobně nejsem nějaký odpůrce duhových "slečinek" ale nikdy je samotné, ani jejich přemýšlení nepochopím. Když je někdo na kluky, tak si představím KLUKA. Rifle, triko, třeba kožená bunda.. Žádné třpytky, duha, křiklavé barvy růžových odstínů či jim podobných, které se řadí k "dámským" ..
Já sama sebe řadím k bisexuálům. Na blogu mám však povídky hlavně na téma BOYS-LOVE  a tohle téma beru jako naprosto normální, pokud nejde o, jak jsi někde psal, citace nebude asi přesná, charaktery házející ručkou.. Hodně se v tvých článcích nacházím se svými názory..

10 Jeesiik Jeesiik | 23. února 2014 v 14:20 | Reagovat

Rozhodně ti neni osmnact.... ale pro lidi kteri chteji ztracet cas peknymi historkami je to tu fajn.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama