! Jména na blogu jsou zaměněna za přezdívky, kterými si ve skutečnosti neříkáme.

Sám doma 4

12. srpna 2017 v 12:02 | Hikaru |  Deníček
Vždycky zapomenu, proč za mě Franci chce všechno zařizovat. Jsem totiž schopný a řekl bych, že dokonce o něco zodpovědnější než on. Neorganizuju sice moc rád, ale když už, tak umím plán dodržet. Když pak chci něco zařídit a Franci se do toho začne motat, považuju to za nedůvěru z jeho strany. Jako by přehlížel všechny tyhle moje superschopnosti. Frustruje mě to a vztekám se, že přece nejsem o tolik mladší než on, i když tak třeba můžu vypadat.

Jenže... to je ono. On mě nechrání kvůli tomu, že by viděl chybu ve mně. On si jen nepřestává uvědomovat to zlo všude okolo a chrání mě před ním. Naproti tomu já už týden po každé špatné zkušenosti obnovím svou víru v lidstvo, na všechno zapomenu a žiju zase tak, jako by byli všichni zlatí. A pak se stane, že vás okrade instalatér...


Začalo to jako skvělý den. Sice se mě ten instalatér zeptal, kde mám rodiče, ale když jsem mu řekl, že tady s rodiči nebydlím, choval se dobře. Myslel jsem, že k tomu přispělo to, jak jsem se k němu choval uctivě. Hodně lidí s řemeslníky zachází neuctivě, protože jejich práci považují za podřadnou. Já si té práci vážím, protože jsem rád, že ji nemusím vykonávat sám. Ve chvíli, kdy mi dával na výběr mezi různými možnostmi a vysvětloval mi jejich výhody a nevýhody, přerušil jsem ho, že mu v tom ohledu naprosto důvěřuji, protože on je odborník a já si nechám rád poradit. Určitě vybere lépe než já.

Byly to dvě skvělé hodiny, kdy jsem s ním seděl pod dřezem v kuchyni a pod umyvadlem v koupelně a díval se, co dělá a jak. Mluvil jsem na něj a pokládal mu všetečné otázky. A on na ně trpělivě odpovídal. Choval se ke mně jako takový hodný dědeček a já měl radost, že jsem po tolika letech poznal svého dětského hrdinu: instalatéra Maria (Super Mario Bros.). Nakonec jsem mu zaplatil, jeho práci pochválil a nechal ho jít.

A pak jsem si všiml, že mi nasadil dřez zpět na linku šejdrem, takže v jednom místě vznikl centimetrový přesah linky a centimetrová mezera mezi nábytkem. V kuchyni pod dřezem nasadil těsnění až za závit, takže to teklo. Taky jsem si vygooglil cenu těch baterií, které použil, a zjistil, že nestojí dva a půl tisíce, jak tvrdil, ale sedm stovek. A když jsem to tak celé sečetl, zjistil jsem, že jsem mu dal zhruba tak o tři a půl tisíce víc, než bych měl, a že jeho hodinovka činila 800 Kč. Což je skoro 2x tolik, co mám já jako programátor...

Kdyby u toho byl Franci, měl by už dávno zjištěno, kolik to má stát doopravdy. Na ceně by se domluvil před započetím prací. Nechal by si ukázat všechny potřebné podklady a teprve pak nechal toho pána pracovat. Kdyby si přesto ten pán řekl nakonec o víc, než by Franci považoval za férové, nezaplatil by mu a ihned by kontaktoval inspektora ČOI. A hlavně by po něm práci lépe zkontroloval a ještě za jeho přítomnosti.

Co jsem udělal já? Sedl si v kuchyni na parapet a brečel, že se takhle hloupě nechám okrást instalatérem, i když je mi už 27 a že už budu navždycky závislý na lidech, jako je Franci. A pak jsem brečel proto, že místo toho, abych se s tím teda nějak po chlapsku vyrovnal a - já nevím - udělal třeba nějakou trestnou výpravu, tak sedím v kuchyni na parapetu a brečím... Ještě předtím jsem si ale samozřejmě spravil pořadí těsnění-závit pod dřezem, aby to neteklo, a dřez sám sundal a nasadil znovu. Rovně. Pak jsem to ještě zaspároval. A teprve pak brečel. Jsem totiž praktik.


Na druhou stranu nemůžu říct, že by tohle celé k ničemu nebylo. Když mám ty kohoutky na očích každý den, špatně se na to, že mě někdo okradl, zapomíná. Takže už se nebudu nevztekat, když do čehokoliv, co se snažím udělat, vstoupí Franci a převezme to. Uvítám to. Nebo v to alespoň doufám. Taky doufám, že na dům toho instalatéra spadne meteorit.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama